Gymnázium Jaroslava Vrchlického Klatovy : ŠKOLNÍ ZÁJEZD DO ANGLIE 2010

Cesta: Titulní stránka > Předměty > Anglický jazyk
Výborné výsledky
Přední místa v celostátních hodnoceních středních škol, výborné výsledky studentů u státní maturity
Progresivní škola
Intenzivní zavádění tabletů a moderních technologií do výuky, výuka informatiky a volitelně i programování
Výuka cizích jazyků
Pestrost nabídky, mezinárodní jazykové zkoušky, zahraniční exkurze
Univerzálnost
Příprava na všechny typy vysokých škol, profilace studentů pomocí široké palety volitelných předmětů
Všestrannost
Bohaté kulturní a sportovní aktivity studentů, aktivní školní klub
Sport a tělesná výchova
Třída pro aktivní sportovce, kvalitní vnitřní a vnější sportoviště
Proč jít studovat na gymnázium

Opět nejúspěšnější

Nejúspěšnější gymnázium Plzeňského kraje v soutěžích a olympiádách  ve školním roce 2014/2015, 2013/2014, 2012/2013.

V posledních 5 letech jsme byli 4x první a jednou druzí. Předstihli jsme i všechna plzeňská gymnázia.

Klatovy Šumava

Školní zájezd do Anglie 2010

Po loňském úspěšném zájezdu klatovských gymnazistů do Skotska se počátkem května tohoto roku konal neméně zajímavý výlet do oblasti Cornwallu.

Po jednodenním přejezdu přes SRN, Francii a země Beneluxu jsme se v pondělí 3. května v ranních hodinách konečně doplavili trajektem do Londýna. Autobus jsme byli nuceni opustit (k naší „velké radosti“) už okolo šesté hodiny ráno. Nakonec jsme uznali, že to stálo za to. Londýnské ulice vypadají při východu slunce přímo kouzelně. Naše cesta začínala na břehu Temže, kousek od mostu Tower Bridge, jednoho z nejozdobnějších a nejstarších mostů v Londýně. Křivolakými londýnskými uličkami jsme postupně prokličkovali okolo zdejších nejznámějších památek: Tower, Monument, Shakespearovo divadlo Globe, Millenium Bridge,... a na závěr jsme navštívili úchvatnou St. Paul’s Cathedral, dílo známého anglického architekta Christophera Wrena. Asi v půl jedné odpoledne jsme po ochutnání místní největší pochoutky „jacket potato“ vyrazili na šestihodinovou cestu do města St. Austell k hostitelským rodinám, ke kterým jsme byli ještě toho večera rozřazeni.

Po snídani u rodin a úspěšném ranním srazu na dohodnutém místě jsme společně vyrazili směrem ke cornwallskému pobřeží, abychom si na vlastní oči prohlédli ruiny legendárního hradu Tintagel Castle, rodiště slavného krále Artuše. Tam jsme strávili asi 3 hodiny. Po cestě sem jsme ještě nezapomněli udělat malou zastávku u jedné z menších přírodních památek Cornwallu, kamenného sousoší „Devět panen“ (osobní překvapení pana Klika). Přes rozsáhlá vřesoviště Bodmin Moor s kouzelnými přírodními scenériemi jsme přejížděli nejprve ke slavné pašerácké hospodě Jamaica Inn, kterou ve svých knihách zvěčnila anglická autorka Daphne de Maurier. Závěrečnou tečkou tohoto dne byla přinejmenším čtyřhodinová návštěva rozsáhlé botanické zahrady Eden Project, kde jsme si mohli na vlastní kůži vyzkoušet přírodní podmínky panující v několika podnebných pásech nebo se pokochat uměleckými výtvory místních mladých autorů. Celý projekt je zajímavý především tím, že je zaměřený na ochranu životního prostředí a přírody kolem nás, a komu při poznávání vyhládlo, mohl zde ochutnat jednu z typických cornwallských pochoutek – „pasties“ (plněné taštičky z listového těsta). Pak už následoval jen návrat zpět do rodin.

Na čtvrtý den zájezdu měl pro nás pan průvodce připravenou prohlídku přístavního městečka Penzance s mnoha drobnými obchůdky a nedalekým ostrovním klášterem St. Michael’s Mount. Zvláštností tohoto ostrova je, že při odlivu se k němu dá dojít suchou nohou po žulové cestičce, která se při odsunu vody odkryje. Odtud jsme se přesunuli až na samý konec světa, neboli Land’s End, skalnatý mys s majákem na nejzápadnějším cípu anglického pobřeží. Když jsme se dostatečně pokochali výhledem na širé moře, dovezl nás náš autobus o několik kilometrů dál, na romantickou pláž mezi skalami, po kterých se stoupalo po strmých schodech až ke kamennému divadlu Minack Theatre, které je zajímavé jednak tím, že je celé vytesané do skály, a pak také tím, že se zde hrají převážně hry Williama Shakespeara. Toto divadlo také 24 hodin denně monitorují dvě webkamery, díky kterým jsme mohli zamávat svým příbuzným a přátelům, kteří na nás čekali doma. Na závěr jsme se na pár minut zastavili u pobřeží v jednom z typických anglických letovisek, městečku St. Ives.

Dosud nás při našem cestování provázelo na Anglii velmi neobvyklé, krásné a teplé počasí. Ale přece jsme nemohli počítat s tím, že nám taková idylka vydrží celý týden. Bylo třeba užít si také trochu pravého anglického deště. Kvůli celodenní průtrži mračen jsme tak náš program na pátý den museli výrazně omezit. Ráno jsme si ještě v celkem ucházejícím oblačnu stihli prohlédnout okouzlující městečko Exeter, hlavní město jihoanglického hrabství Devon, s mohutnou, nádherně dekorovanou Katedrálou svatého Petra, která je v dnešní době bohužel již částečně poškozená silnými dešti (jako většina jiných anglických památek), požárem, ale hlavně útokem německého letectva během druhé světové války. Když jsme po ukončení prohlídky katedrálu opustili, spustil se na nás ten pravý, nefalšovaný anglický liják. V tomto počasí získala Dartmoorská blata, která byla dalším bodem programu, opravdu své kouzlo. Právě za tohoto počasí se tu podle románu Sira Arthura Conana Doyla kdysi v mlhách proháněl strašlivý pes baskervilský. My jsme tu ale protentokrát potkali pouze několik roztomilých, strakatých poníků. Přes malou vesničku Postbridge, kde právě spisovatel Doyle při svém psaní pobýval, jsme dojeli až do přístavu Plymouth, města s krásnou architekturou a hradní pevností přímo u pobřeží. Kvůli silnému větru a dešti jsme ale i tady strávili jen asi hodinu a půl. Pak už následoval jen návrat zpět do St. Austell a celovečerní sušení promoklého oblečení.

Poslední ráno proběhlo ve znamení loučení. Všichni rodiče přijeli vyprovodit své „vypůjčené děti“ a zamávat jim na cestu domů. Když se konečně podařilo nahnat všechny do autobusu, vyrazili jsme směrem do Londýna. První zastávku jsme udělali kus od Londýna u magického Stonehenge, prehistorického kamenného chrámu postaveného uprostřed rozsáhlých luk. Stonehenge jsme si obešli a pokusili se trochu nasát jeho posvátnou atmosféru. Pak už jsme zamířili rovnou do hlavního města. Autobus nás vysadil na samém vrcholu Londýna, u nultého poledníku na Greenwichi, odkud jsme si prohlédli téměř celé město, a pak jsme tunelem pod řekou Temží přešli až do centra Londýna. Na stanici nadzemní dráhy jsme se rozdělili do dvou skupin – ti, kteří se chtěli podívat do muzea voskových figurín Madame Tussaud’s, vystupovali o kousek dále, než ti druzí, kteří měli místo figurín v plánu prohlídku obrazů v londýnské národní galerii. Myslím, že obě party si svůj program užily. Když jsme se opět sešli, prohlédli jsme si ještě několik nejznámějších londýnských památek a míst. Prošli jsme Hyde Parkem, kolem Buckinghamského paláce, přes Piccadilly Circus, až k čínské čtvrti Soho, kde jsme se výborně navečeřeli v čínské restauraci. Pak jsme dostali poslední rozchod na blízkém Leicester Square na doplnění zásob nebo nakoupení dárků a suvenýrů. Po nákupech se celá skupina pomalu přesunula večerním Londýnem kolem Big Benu a slavné Downing Street až na stanici metra, které nás dovezlo až k našemu autobusu, zpět na Greenwich. Když jsme dosedli na své sedačky v autobuse, londýnské hodiny už téměř odbíjely půlnoc, a tak jsme všichni skoro okamžitě usnuli. Probudili jsme se až na britských hranicích, v přístavu Dover, kde jsme se nalodili na trajekt.
Cesta zpátky proběhla snad ještě lépe než cesta do Anglie, takže než jsme se nadáli, stáli jsme s autobusem kousek za hraničním přejezdem Rozvadov a za necelé dvě hodiny už jsme vytahovali své kufry na chodník před klatovským gymnáziem. Všichni se šťastně vrátili domů a zájezd proběhl bez sebemenších problémů, myslím, že jak k radosti všech účastníků, tak i pana průvodce.

Eva Linhartová, Andrea Drozdíková (Sp-A)

Další fotografie ze zájezdu naleznete v naší fotogalerii zde ...

Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ