KLATOVY A OKOLÍ : PŘEHLED TURISTICKÝCH ZAJÍMAVOSTÍ V OKOLÍ KLATOV

Czech • Deutsch • English

Přehled turistických zajímavostí v okolí Klatov

Barák(706 m), výrazný zalesněný vrch v Plánické vrchovině s televizní věží.

Beňovy – byly původně osadou při důležitém brodu přes řeku Úhlavu. Zdejší dům čp. 3 obsahuje část gotické tvrze, později renesančně i barokně upravované. Stáří místní památní lípy srdčité se odhaduje na 400 let.

Bezděkov – renesanční zámek,  v jeho dvoře empírové hospodářské budovy. Park s chráněnými duby, jejichž stáří se odhaduje na 350 let. Pamětní deska na domě čp. 4 připomíná pobyt Svatopluka Čecha. Na zdejším hřbitově je náhrobek  významnému  autorovi oblíbených rytířských románů Ch. H. Spiessovi (1755 – 1799). Osídlení vsi spadá do doby bronzové, což dokládá žárové pohřebiště při domě č. 50 z doby kolem roku 1200 př.n.l.

Běšiny – obec založená ve 14. století, v místě tvrze postaven v 17. století zámeček,  zřícenina původně gotického kostela sv. Bartoloměje, farní kostel Navštívení Panny Marie, původně zámecká kaple ze 17. století. Poblíž kostela je fara z poloviny 18. století.  V obci jsou Boží muka z poloviny 18. století. Lidová architektura z přelomu 18. a 19. století je zastoupena staveními čp. 44 a čp. 23 – roubená chalupa v kožichu „U Sládečků“. V okolí stopy po rýžování zlata.

Černé Krávy – původně zde stávala věžovitá tvrz (15.stol.), v 18. století byla přestavěna na sýpku, z opevnění je zřejmý val a vodní příkop.

Dolany – zbytky renesanční tvrze písemně doložené v 15. století. Téměř po celém svém obvodu byla obestavěna obydlími připomínajícími vlaštovčí hnízda. Kaple pochází ze 17. století, kdy Dolany patřily jezuitské koleji. Pocházel odtud Břeněk Švihovský (padl v bitvě u Sudoměře v r. 1420), osobnost formující počátky husitského hnutí. Farní kostel sv. Petra a Pavla z 18. století. Mohylník z doby bronzové, socha sv. J. Nepomuckého. Lidová architektura z počátku 19. století (čp. 16, barokní kovárna -  čp. 71).

Drslavice – tvrz ze  14. století,  její  zbytky zastavěny  do  budov  hospodářského  dvora.  Jižně

od obce stojí památný Dobrovského dub (stáří 220 let, obvod kmene 534 cm) a Drslavický klen (stáří 200 let, obvod kmene 420 cm).

Habartice – obec s gotickým kostelem sv. Petra a Pavla ze 14. století.

Hnačov – známé rekreační středisko s rybníkem o rozloze 68, 38 ha.

Hory Matky Boží – malebné pošumavské městečko, proslavené v minulosti těžbou stříbra. Roku 1522 privilegiem krále Ludvíka Jagellonského povýšeny na „královské horní město“.  Po ukončení těžby stříbra se většina obyvatel začala věnovat řemeslné výrobě z důvodu nedostatku zemědělské půdy. Dokladem těžby stříbra jsou zbytky třiceti důlních šachet v okolí (tyto sleduje i místní naučná stezka). 

Hradiště – jednoduchý pozdně barokní zámek s mansardovou střechou obklopený parkem. Nad zámkem pravěké hradiště. Na skále patrné zbytky valů.

Chudenice – obec pod vrchem Žďár s rozsáhlým parkem zahrnujícím několik zajímavostí (Bolfánek, Americkou zahradu, Kvapilovo jezírko). Obec vznikla ve 13. století jako rodové sídlo Czernínů (Černínů)  z Chudenic (tomuto rodu patřily až do roku 1945). V roce 1592 byly Chudenice povýšeny na městečko a postupně se staly centrem rozsáhlého panství. Na místě jejich gotické tvrze byl vystavěn koncem 16. století tzv. Starý zámek, barokně upravený r. 1776. V zámku je dnes muzeum J. Dobrovského, připomínající jeho pobyt zde, a pamětní síň zdejšího rodáka, spisovatele a dramatika J. Kvapila a expozice přírody a historie Chudenicka.

Pobyt J. Dobrovského v roce 1828 je zmiňován v románu „Za ranních červánků“ a připomíná ho také pomníček v aleji nad hřbitovem. Gotický kostel sv. Jana Křtitele ze 14. století později upravovaný zahrnuje cenný interiér s renesanční archou z roku 1505 od Mistra chudenického oltáře. Pozdně barokní je hřbitovní kaple sv. Anny z roku 1766. Lidovou architekturu počátku 19. století zastupují chalupy čp. 18, 28, 58 a dům čp. 15. Chudenice svoji jedinečnou okolní krásou se staly podnětem literární tvorby mnoha významných osobností, např. cestopisce Heřmana Černína z Chudenic, rodáka a přírodovědce K.S. Amerlinga, a rodáka, gynekologa Václava Rubešky (pamětní deska). Památná zámecká lípa na nádvoří Starého zámku, stáří 200 let, obvod kmene 300 cm. Další památný strom – „Chudenická lípa“ (dominanta krajiny, stáří 130 let) byla vysazena u kapličky jižně od obce jako upomínka ukončení Rakousko-Pruské války v roce 1866.

Nedaleko obce na místě, kde kdysi vyvěral železosirnatý pramen, k němuž se konaly posvátné a léčivé poutě, vznikla barokní lázeňská budova Nový zámek  - Lázeň, vystavěná v empírovém stylu, v 19. století hrabětem Evženem Karlem Černínem. Dnes je využívána jako hotel. Kolem zámku byl založen počátkem 19. století anglický park, dodnes udržovaný, který přechází v lesopark. V něm se nachází jezírko, které inspirovalo J. Kvapila při jeho tvorbě libreta k opeře Rusalka.

Za zámkem se rozprostírá proslavené arboretum Americká zahrada založené v roce 1841 s významnými severoamerickými dřevinami, jimž dominuje svou impozantností a krásou douglaska tisolistá. Celkem je zde zastoupeno 200 druhů dřevin ze 3 kontinentů. Stromy jsou označeny jmenovkami. Tento park je díky své původní zachovalé podstatě o rozsahu 12 ha považován za jeden z nejhodnotnějších krajinářských parků na Klatovsku.

Bolfánek – lidový název vrchu „Žďár“ (585 m), s rozhlednou sv. Wolfganga (43 m),  upravenou z věže, pozůstatku barokního kostela z 18. století. Z bývalého kostela zde zůstala jen drobná kaple. Bolfánek je situován v působivém místě lesní krajiny a za hezkého počasí je odtud  možné vidět až na zasněžené vrcholky Alp.

Chudenická bažantnice  - přírodní památka od roku 1933 (15,5 ha), bývalá bažantnice s asi 150 let starým smíšeným porostem a s cennými exempláři javorů-klenů, modřínů a 400 let starými duby. Ze zdejší myslivny pocházela Barbora Hyneiová, bojovnice z pražského povstání v r. 1848; na rytině z bojů zobrazena jako „Amazonka na barikádě na Malém rynečku“ s vlajícím praporem a puškou.

Okolí Chudenic bylo v roce 1996 vyhlášeno krajinnou památkovou zónou.

Janovice nad Úhlavou – obec zmiňována r. 1290 jako podhradí vodní tvrze. Patrné jsou zbytky tvrziště po vodní tvrzi (příkop a bašta). Městečkem se staly ve 2. polovině 14. století. Cennou památkou je raně gotický kostel sv. Jana Křtitele z konce 13. století, barokně upravený v roce 1764, s dochovanými raně gotickými malbami. Ukázka lidové architektury z přelomu 18. a 19. století – stavení čp. 27, mlýn čp. 39. V obci se nachází židovský hřbitov z počátku 18. století.

Kamýcká skála – (538 m) buližníkový suk s výhledem na Šumavu.

Kdyně – průmyslové město s významnou strojírenskou tradicí, původně poddanská ves hradu Rýzmberka, od r. 1624 město. Radnice ze 17. století, přestavěná kolem r. 1800. V jádru gotický kostel sv. Mikuláše ze 14. století, barokně přestavěný.

Klenová – rozsáhlý areál hradu a zámku na Klenové potěší zejména romantické duše. Komplex zahrnuje hradní ruiny, renesanční purkrabství a v 19. století postavený zámek, sýpku, vilu, statek a novogotickou kapli svatého Felixe.

Zřícenina raně gotického hradu ze 13. století na skalnatém výběžku založená pány z Janovic. Postupem času byl hrad přestavován a rozšiřován. Až do počátku 16. století patřil hrad pánům z Klenové a Janovic. Od roku 1553 majetek Jiřího Haranta z Polžic a Bezdružic, jehož syn Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic se proslavil jako vzdělaný renesanční šlechtic, cestovatel a hudební skladatel. Harantové z Polžic a Bezdružic postavili na hradě renesanční budovy, další přestavba následovala v 17. století. Koncem 17. století začal hrad pustnout a od roku 1737 je již zmiňován jako zřícenina. Teprve v prvé polovině 19. století byla provedena jeho pseudogotická přestavba. Pozoruhodným dílem je fortifikační systém z poloviny 15. století, jehož princip spočíval ve spojení hradební zdi se starším valem, sahajícího až do výše ochozu. Vzniklý prostor zde umožňoval rozmístění děl a jiných válečných strojů. Barokní zámek v předhradí byl stavebně upraven v 19. století. V prostoru mezi zámkem a hradem vzniká sochařský park. Hrad a zámek Klenová nabízí vedle klasických prohlídek také výstavy moderního umění. Galerie, která sídlí v prostorách zámku, hradu a sýpky i v okolí, se specializuje na české poválečné umění. Na Klenové jsou rovněž pořádána umělecká sympózia, v letní sezóně se v hradním areálu konají koncerty a divadelní představení.

Kolinec – původně rýžovnická osada z 12. století. Románský kostel byl později goticky a barokně přestavěn.  Kamenný most z 18. století, zámek přestavěn na školu.

Komošín  –  zřícenina  hradu  nad  vsí Dolany,  z   poloviny  14.  století,  zpustlý  již   na   počátku 16. století. Dříve střežil vedlejší zemskou obchodní stezku z Bavor ke hradu Švihov a dále na Plzeň.

Z Komošína dále po červené značce bychom zavítali do Kokšína, vesničky s ukázkou lidové architektury  z   konce   19.  století   ( sýpka u   domu  čp.  15,  sroubek    čp.  20 ,  špýchar u domu čp. 18). Ve východní části vsi je patrná existence mohylových pohřebišť. Pravděpodobný výskyt sídlišť z doby bronzové, ke kterým pohřebiště náležela. Na skalce nad řekou Úhlavou se tyčí zřícenina strážního hrádku Kokšín.

Koráb (772,9 m) - vrch, který se nachází v nejvyšším bodě Chudenické vrchoviny s chatou a moderní rozhlednou, která vznikla v letech 1990 – 1992 na místě původní stavby z r. 1938. Unikátní rozhledna se skládá z tubusu, v jehož vnitřku je schodiště se 144 schody do vyhlídkové gondoly ve výšce 30 m. Až k rozhledně a chatě vede vyasfaltovaná silnice.

Křištín – nachází se zde raně gotický kostel sv. Matouše z počátku 14. století. Památkou lidové architektury je z „kuláčů roubená chalupa v kožichu“ čp 5.

Liška – osada se zříceninou hradu Pušperk z poloviny 13. století. Hrad byl založen kolem roku 1260 Jarošem ze Slivna a Poděhus, který jej nazval po svém erbu (lišky) Fuchsberg. Během staletí vystřídal několik majitelů. V roce 1475 byl vypleněn Klatovskými a již neobnoven. Dochoval se pouze obranný systém – hradební zdi a příkop. V areálu byla postavena koncem 16. století renesanční kaple. Těsně pod hradem vedla zemská silnice z Klatov do Horšovského Týna a dále do Bavorska.

Loreta -  osada mezi lesy na kopci v Oborách. Zajímavostí Lorety je rekonstruovaná loretánská poutní  kaple  založená  v roce  1711  Barborou  Krakowskou  z  Kolovrat  s  erby Kolowratů a Vrbnů a s freskou obrazu Panny Marie Loretánské. Starou důlní štolu, přírodní památku, charakterizuje systém chodeb s pozůstatky po těžbě krystalického vápence v 19. století. Podzemní prostory jsou významným zimovištěm několika druhů netopýrů. Příjemnou procházku nabízí turistická stezka od Lorety k monumentálnímu působivému torzu barokní kaple sv. Jana Nepomuckého.

Luby – jedná se o městskou část Klatov, kde se nachází gotický kostel sv. Mikuláše s freskami z konce 15. století. Malířská výzdoba stěn a klenby presbytariáře pochází z počátku 16. století. Další zastávkou je „Spálený les“ s památníkem obětí  2. světové války.

Lučice- roubený statek čp. 2 pochází z 1. poloviny 17. století a patří k nejstarším v Čechách se zachovalým dymným otvorem.

Měčín – městem od roku 1992. Byl připomínán již ve 13. století tvrzí, kterou později nahradil renesanční zámek, barokizovaný v 18. století. Ve středověku se v okolí města těžilo stříbro. V Měčínském muzeu je umístěna expozice Skašovského hračkářství.

Mlázovy – barokní zámek z r. 1721, na místě bývalé tvrze, byl přestavěn na školu. Hodnotný raně gotický kostel sv. Jana Křtitele z konce 13. století s barokními úpravami. V okolí obce horské louky se „žulovými stády“.

Němčice – gotická tvrz ze 14. století, kostel Nanebevzetí P. Marie z 19. století, osmiboká renesanční hřbitovní kaple sv. Jana Křtitele z r. 1610

Nový Herštejn – zřícenina hradu spojeného s rodem pánů z Velhartic. Od roku 1933 je návrší s hradem vyhlášeno státní památkovou rezervací.

Obytce – zámeček z 18. století, raně barokní kaple sv. Barbory ze 17. století.

Opálka – areál s kdysi významnou tvrzí z roku 1392, která byla renesančně a později barokně upravena. Dominantou tvrze, někdy označované i jako hrad, je velká hranolová obytná věž, obklopená částečně zachovanými příkopy a zbytky hradebních zdí. Hradební zeď tvořila nepravidelný ovál, snad podle něj získala tvrz jméno Opálka.

Otín – obec, kde pobýval ve 20. a 30. letech 19. století F. Palacký. Jeho jméno nese i lipová alej při cestě k Předslavy. Empírově přestavěný zámek z 19. století je v současnosti v soukromém vlastnictví.

 

Petrovicepamátky lidové architektury, pozdně gotická kaple sv. Vojtěcha ze 2. poloviny 15. století.

Plánice – městečko, poprvé zmiňované roku 1144, se nachází v krásné krajině přírodního  parku Plánický hřeben – Kákov.

Farní děkanský kostel sv. Blažeje, Muzeum Dr. Ing. Františka Křižíka, rodáka Plánice (ukázky obloukové lampy, el. motorů, technická dokumentace), kamenný smírčí kříž z období Třicetileté války, v osadě Nicov  (2 km) - barokní poutní kostel Narození Panny Marie, postavený podle návrhů K.I. Dienzenhofera, kaplička svaté Marie s radioaktivním pramenem (v údolí, pod poutním kostelem).

Podzámčí – obec pod hradem Rýzmberkem, dochován soubor přízemních roubených domů šumavského typu, některé s typickou lodžií v bedněném štítě s polomalbou.

Poleň – první zmínka pochází z roku 1254 (majetek rodu Drslaviců), později součást chudenického  panství.  Ve 14. století  byla  rozdělena  mezi   několik   držitelů  -  proto   zde  byly 2 kostely a 2 fary. V obci Poleň si můžete prohlédnout  kostel Všech svatých z 1. poloviny 15. století a zříceniny kostela sv. Markéty ze 14. století.  Lidová architektura – stavby čp. 12, 30, 35.

Předslav - soukromá expozice výrobků černého řemesla, zemědělského nářadí a podobně, památný Tyršovo dub (350 let).

Rýzmberk – zřícenina hradu založeného ve 2. polovině 13. století. Součástí je i vyhlídková věž a hradní divadlo, kde se každoročně pořádá hudební akce Rýzmberský hradní guláš  - festival folkové a country hudby. V letních měsících je zde otevřena hospůdka na třetím hradním nádvoří.

Strážov – podhorské městečko, které vzniklo v polovině 13. století, se rozkládá nad mělkou kotlinou Strážovského potoka. Největší rozmach i úpadek obce je spojen s těžbou stříbra. Na přelomu 19. a 20. století proslavila Strážov výroba paličkovaných krajek. Typickou dominantou obce je gotický farní kostel sv. Jiří ze 13. století a radnice z konce 19. století. Štoly s pozůstatky po středověkém dolování stříbra jsou přístupné ze sklepů některých domů v nejstarší části obce.

Švihov – dominantou obce je vodní hrad stejného jména. První zmínky o vodní tvrzi pocházejí ze 14. století. Na místě patrně nevyhovující tvrze dal v letech 1480 – 1504 Púta Švihovský vybudovat nový vodní hrad s velmi dokonalým opevněním, které ve své době patřilo k vrcholným pevnostním systémům. Celý hrad byl obklopen vnějším vodním příkopem, vnějším věncem hradeb s baštami, za kterým následoval vnitřní vodní příkop a vnitřní hradba a příkop. Díky této skutečnosti hrad nebyl údajně nikdy dobyt. V obci stojí za zmínku ještě kostel sv. Václava barokně upravovaný v 18. století, novogotická radnice, hřbitovní kostel sv. Jiljí a židovský hřbitov z 1. poloviny 17. století.

Tajanov – obec severozápadně od Klatov. Kaple sv. Jana Nepomuckého v pseudorománském slohu byla postavena z podnětu tajanovského rodáka Dr. Sedláka na počátku 20. století. Na blízkém pahorku Husín se nachází  mohylové  pohřebiště ze střední a mladší doby bronzové, z doby milavečské kultury

Tětětice – obec s barokním zámkem z 18. století a zámeckou kaplí sv. Vojtěcha s kvalitním rokokovým oltářem. V současnosti jsou prostory zámku využívány jako bytové jednotky. Lidová architektura je zastoupená stavením se špýcharem z poloviny 19. století.

Tupadly –  val a příkop na severním okraji vsi jsou dnes jediným pozůstatkem bývalé tvrze. V sousedství vsi, v lese, se nachází jedinečná přírodní památka - Tupadelské skály  (0,40 ha), geologicky i krajinářsky významná skupina vypreparovaných buližníkových skal, využívaná i horolezci.

Týnec – vesnice v malebné krajině na vysokém návrší, s rozsáhlým barokním zámkem. Zámek byl postaven pravděpodobně na počátku 18. století, poblíž bývalé tvrze a je dílem slavného architekta italského původu Giovanniho Battisty Alliprandiho.( od Jakuba Augusstona pro Krakowské z Kolovrat, barokní úprava dokončena  kolem roku 1760). Dnes je zpustlý a bohužel nepřístupný, protože se obnovuje. Dominantou krajiny je kostel Nanebevzetí Panny Marie, původně gotický ze 14. století, v 18. století barokně upravený. Za zmínku stojí obraz Madony od německého malíře Joachima von Sandarta. U kostela stojí roubené stavení čp. 7, ukázka lidové architektury z počátku 19. století. Ve vsi umístěna socha sv. Jana Nepomuckého a Imaculaty z 18. století. Na nedalekém hřbitově je hrobka šlechtického rodu Kolowratů a také rodiny Vrbů s plastikou významného českého sochaře Karla Lidického. Ze hřbitova se naskýtá také krásný rozhled do okolní krajiny. Pár desítek metrů od silnice z Týnce na Klenovou jsou jedinečná Boží Muka z roku 1575.

Úliště – zalesněný vrch, na jehož vrcholu sedí „Žába“ – skalní útvar.

Velhartice – rozkládají se v krásné lesnaté krajině ve svahu nad řekou Ostružnou. Jsou připomínány jako osada založená rýžovníky zlata, které se v okolí vyskytovalo. Na město byly povýšeny roku 1444.  Od konce 18. do začátku 20. století zde byla v provozu papírna. V 16. století obdržely právo v okolí nejen rýžovat, ale i dolovat a pořádat trhy. V té době patřily k nejbohatším městům v oblasti. Dispozičně ojedinělým dílem české hradní architektury je středověký gotický hrad, postavený počátkem 14. století byl na skalnatém ostrohu nad řekou Ostružnou, rozšířený později o velkou hranolovou věž, zvanou Putna, a dále o tzv. Rajský dům. Zcela originální spojení hradního paláce s věží zajišťuje 32 m dlouhý čtyřobloukový kamenný most na válcových pilířích. Během staletí prošel hrad mnoha stavebními úpravami. V 19. století se neudržovaný areál proměnil částečně ve zříceniny. V posledních letech se provádí rozsáhlé rekonstrukce. Dominantou předhradí je nejstarší velhartická památka, původně románský farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku  1240, několikrát přestavovaný. V obci se dochovalo několik širokých šumavských domů, ukázky lidové architektury z 18. – 19. století, např. čp. 10, 11, 101. Velhartice patří k oblíbeným výletním místům. Půvabné prostředí Velhartic lákalo mnohé umělce, kteří sem přijížděli na  „letní byt“.  Pobývali zde např.  Jan Werich, Zdeněk Štěpánek, Václav Vydra.

Vícenická hůrkana úpatí vrchu dvě mohylová pohřebiště z doby bronzové a halštatsko-laténské. Jižně od Vícenic je osamocená mohyla o průměru 10 m.

 

Text : Informační centrum Klatovy, www.klatovy.cz/icklatovy