Gymnázium Jaroslava Vrchlického Klatovy : DUBNOVÉ PŘEDNÁŠKY Z DĚJIN 20. STOLETÍ PRO STUDENTY DĚJEPISNÝCH SEMINÁŘŮ
Dubnové přednášky z dějin 20. století pro studenty dějepisných seminářů
V úterý 12. dubna 2016 jsme na dějepisném semináři přivítali návštěvu z Německa, a to díky Sdružení Ackermann-Gemeinde – společenství, které dlouhodobě usiluje o porozumění mezi Čechy a Němci a upevňuje vědomí společného kulturního dědictví. Našimi hosty byli pan Leonhard Fuchs (předseda diecésní organizace Ackermannovy obce) s manželkou a přednášející pan Gerhard Koppe, původem etnický Němec z Opavy. Studenti vyslechli se zájmem svědectví pětaosmdesátiletého pána, který vyprávěl, jak prožíval dětství v předválečném pohraničí, jak zažil konec války a následný odsun. Vylíčil také situaci v poválečném Německu.
Z dojmů a názorů studentů dějepisného semináře 2. ročníků:
„Přednáška se mi velice líbila, téma bylo zajímavé a pan Koppe velice ochotně a srozumitelně vyprávěl a popisoval tak, jak si vše pamatuje. Oceňuji především snahu o komunikaci v češtině. Jeho dětství nebylo vůbec snadné, nicméně na toto období svého života pohlíží s nadhledem a odstupem a neshledává ho příliš nešťastným. Takových pamětníků bychom si měli vážit, protože nám podávají informace stylem, který nemůže být v tištěné podobě. Takto je to ovšem o mnoho zajímavější.“
„Na přednášce se mi nejvíce líbilo, jak pan Koppe vyprávěl o svém dětství. Nešťastnou situaci možná chápal, ale nebral ji jako nešťastnou, spíše jako dobrodružství. Když je odsunuli do Německa, pan Koppe říkal, že je tam nepřivítali s otevřenou náručí. Možná proto, že museli bydlet s jinou rodinou ve společném bytě. Rodina pana Koppe byla měšťanská, tak nepocítili takovou majetkovou újmu na rozdíl od těch Němců – zemědělců, kteří museli odevzdat půdu.“
„Přednáška pana Koppe se mi moc líbila. Sdělil nám jeho pozitivní pohled na těžkou situaci té doby. Rodina pana Koppe byla několikrát vystěhována na základě schválených dekretů. Životní podmínky byly pro rodinu velice těžké, ale pan Koppe nás několikrát ujistil, že i přes jejich strádání si dnes žijí šťastný život. Je ale nutné si uvědomit, že pohled na tuto dobu je individuální, spousta lidí se z myšlenky vyhnanství nikdy nevzpamatovala a nese následky až do dnešní doby.“
„Přednáška se mi celkově líbila. Všem zúčastněným nabídla odlišný pohled na poválečné události. Téma je mi velmi blízké, protože i v mé seminární práci jsem se dotkla tématu druhé světové války a událostí po roce 1945. Ano, možná si částečně dokážeme představit, co prožívali odsunutí Němci, ale ústy pamětníka všechny události nabývají zcela jiných rozměrů. Také mě zaujala práce organizace (=Sdružení Ackermann-Gemeinde). Je důležité, aby mladí lidé nezapomínali na to, co se dělo v minulosti a poučili se z chyb našich předků.
Ve čtvrtek 21. dubna 2016 nás Mgr. Lukáš Kopecký, absolvent zdejšího gymnázia, historik a koordinátor projektu „2016 – Rok Františka Machníka“, zasvěceně seznámil s touto výjimečnou osobností. Představil nám Františka Machníka (1886 – 1967) jako středoškolského profesora, ředitele školy, poslance, ministra národní obrany v letech 1935-1938 a také jako vězně nacismu i komunismu. Děkujeme a těšíme se na další spolupráci!
Za předmětovou komisi dějepisu Mgr. Dagmar Protivová