Ohlédnutí za komplexní exkurzí do Itálie 2016
Ve dnech 5. - 9. 9. 2016 jsme se zúčastnili školní exkurze do italských Dolomit, určené pro 2. ročník střední školy.
V pondělí brzy ráno jsme vyjeli autobusem směr Německo přes Mnichov a Garmisch-Partenkirchen. Dojeli jsme do městečka Mittenwald v blízkosti hranic s Rakouskem, kde jsme navštívili soutěsku Leutaschklamm, která je pozůstatkem činnosti horského ledovce. Prohlídku soutěsky jsme zahájili návštěvou 23 m vysokého vodopádu a poté pokračovali po značené naučné stezce, jež na vodopád navazovala. Soutěskou jsme procházeli po visutých železných lávkách a mostech. Zpět na výchozí místo jsme přešli přes rakousko-německé hranice. Vrátili jsme se k autobusu a vyjeli přes Brenerský průsmyk směrem k italskému Trentu, přesněji do městečka Grumes, které leží nad údolím Val di Cembra. Tam jsme se ubytovali.
Druhý den začal zvoněním budíku v 7.00 a přípravou na snídani, která pro nás byla připravena v jídelně. Po snídani jsme si sbalili věci na celý den a odjeli jsme autobusem do pohoří Brenta do vesničky Andalo, abychom odtud navštívili náhorní plošinu Paganella. Lanovkou jsme vyjeli do stanice Albi de Mez v nadmořské výšce 1789 m.n.m. a vydali jsme se na cestu. Začali jsme pomalu, ale jistě stoupat a pozorovali jsme změny ve složení vegetace s tím, jak jsme dosáhli horní hranice lesa. Převažujícími druhy rostlin v této oblasti byly pupava, borovice kleč a hořce. Pohybovali jsme se pod nejvyšším vrcholem tohoto pohoří, Paganellou (2125 m.n.m.). Než jsme začali pomalu klesat, vystoupali jsme na vrchol Terlago, odkud se nám pod vrcholy otevřel ohromující výhled na azurová jezera a kde vlála italská vlajka spolu s popiskem vrcholů v okolí. Když jsme všichni nafotili to, co jsme potřebovali, šli jsme vstříc dlouhému klesání do údolí, kde se nacházelo Lago di Molveno, jezero taktéž krásné azurové barvy. Někteří otužilci se svlékli do plavek a skočili do ledové vody. Po téměř hodinovém volnu jsme nasedli do autobusu a s příjemně unavenýma nohama odjeli zpět do hotelu.
Třetího dne byla na programu návštěva města Limone sul Garda a koupání v jezeře Garda. Po příjezdu jsme se šli projít po městě. Naše trasa sice stoupala do kopce, ale slunce nám dodávalo síly a celkový výsledek stál za to. Cestou jsme viděli olivovníky, oleandry a také jsme měli možnost ochutnat plod nopálu. Cesta k jezeru ubíhala již snáze a myšlenka, že už za moment se zchladíme, nás nutila jít stále kupředu. Cesta po pláži byla poslední překážkou před vysněným odpočinkem a odpoledním volným programem. Kromě koupání v jezeře jsme měli možnost prohlédnout si historické centrum města a navštívit obchůdky se suvenýry. Nutno přiznat, že počasí jsme měli i tento den krásné a po návratu do Grumes nás čekala další tříchodová večeře.
Čtvrteční program se odehrával v samém centru Dolomit. V 8.30 jsme odjeli směrem do údolí Val di Fassa. Lanovkou jsme vyjeli pod vrchol Col Rodella (2404 m.n.m.). Odtud jsme se vydali krátkým a prudkým stoupáním na výše zmíněný vrchol. Po výstupu jsme se toutéž cestou vrátili z vyhlídky zpět dolů a později se naše skupina rozdělila na dvě části. Dobrovolní zájemci mohli s panem učitelem absolvovat náročnější trasu vedoucí pod skalními masivy, ale většina pokračovala po vrstevnicové cestě Friedricha Augusta III. Obě skupiny se pak setkaly v místě zvaném Sasso Piato. Tam jsme si lehce odpočinuli a pak již následoval sestup do městečka Campitello, odkud jsme vycházeli na túru. U autobusu jsme počkali, až dojdou všichni, a odjeli jsme do Grumes, kde nás čekala poslední večeře. Tentokrát jsme měli slíbenou pizzu v tamní pizzerii. Jelikož se jednalo o poslední večer v Itálii, měli jsme večerku prodlouženou do půl dvanácté.
Nastal poslední den a s ním starosti, jestli jsme si vážně zabalili všechny věci a nic zde nezapomněli. Po snídani jsme se rozloučili s ubytovnou Ostello di Grumes a naše výprava se vydala do Merana, do zahrad zámku Trauttmansdorff. Tyto zahrady byly vyhlášeny v roce 2013 nejkrásnějšími zahradami v Itálii. Je zde více než 10 000 druhů rostlin a zahrady jsou rozděleny na několik částí, například rozdělení rostlin podle místa výskytu, jsou zde zajímavé pavilony (orchideje, citrusy, tropické rostliny), bludiště, mosty, rýžoviště, čajové plantáže a krásné vodní oddělení. Je to naprosto dokonalé místo. Strávili jsme procházením v zahradách více než 3 hodiny. Za tu dobu jsme nachodili několik kilometrů, ale byl to zážitek na celý život. Pak už jsme jen nasedli do autobusu a pohledy se loučili se slunnou Itálií.
Exkurze trvala pět dní, ale čas na ní strávený nám utekl velice rychle a budeme se těšit na další návštěvu těchto slunných míst.
Autor: studentky z 2. B