V pátek 8. září jsme se jako čerství studenti druhých ročníků a sext vydali na poznávací zájezd do Španělska. V poledních hodinách jsme se nalodili do autobusů, v Přešticích vyzvedli zbytek posádky a úspěšně vyrazili směr Německo. O 27 hodin a jeden noční přejezd Francií později jsme se ocitli na španělské půdě. Na příštích šest nocí se našimi přechodnými domovy staly apartmány v krásném městečku Oropese del Mar.
V den příjezdu bylo naším úkolem jediné – odpočívat a užívat si moře a sluníčka. V neděli jsme se seznámili s naším druhým průvodcem Vlastíkem Babickým, den jsme pak strávili prohlídkou samotné Oropesy, návštěvou místního hradu a vycházkou po naučné biostezce Vía verde. V dalších dnech jsme navštívili hrad v Peñíscole a přilehlé palmové háje, vnitrozemní městečko Morellu se stejnojmenným hradem. Celé dva dny jsme strávili ve Valencii, třetím největším městě Španělska. Navštívili jsme největší muzeum podmořského světa v Evropě Oceanogràfic, Centrální tržiště, prošli jsme historickým jádrem Valencie, kde ti nadšenější z nás vyšplhali na věž katedrály La Catedral a spatřili tak celou Valencii jako na dlani, několik dobrovolníků se vydalo po stopách moderní architektury Santiaga Calatravy do Města umění a věd (Ciudad de las Artes y las Ciencias).
Program to byl opravdu nabitý. Dozvěděli jsme se spoustu historických zajímavostí např. o možném původu Coca-Coly, kam zmizela řeka Turia, nebo proč mají Španělé stejný čas jako my. Poznali jsme i trochu španělské kultury – ochutnali jsme tradiční rýžový pokrm paellu, valencijskou vodu, zemní mandle či turrón, někteří z nás se stali svědky valencijského vodního soudu, občas jsme si popovídali s místními, užívali si východů a západů slunce na pláži… A poslední večer jsme se rozloučili zpěvem na promenádě za doprovodu kytary.
Celý týden byl krásný, stejně tak i název regionu, kde jsme ho strávili – Costa del Azahar čili Pobřeží pomerančového květu. V sobotu 16. září jsme se v plném počtu a v pořádku vrátili do Klatov. Návrat do školy ale nikoho netěšil. Velké díky patří průvodcům Vlastíkovi a vyučujícím španělštiny, chemie a zeměpisu – oni ví, kteří to jsou.