Gymnázium Jaroslava Vrchlického Klatovy : DĚJEPIS

Cesta: Titulní stránka > Předměty > Dějepis
Výborné výsledky
Přední místa v celostátních hodnoceních středních škol, výborné výsledky studentů u státní maturity
Progresivní škola
Intenzivní zavádění tabletů a moderních technologií do výuky, výuka informatiky a volitelně i programování
Výuka cizích jazyků
Pestrost nabídky, mezinárodní jazykové zkoušky, zahraniční exkurze
Univerzálnost
Příprava na všechny typy vysokých škol, profilace studentů pomocí široké palety volitelných předmětů
Všestrannost
Bohaté kulturní a sportovní aktivity studentů, aktivní školní klub
Sport a tělesná výchova
Třída pro aktivní sportovce, kvalitní vnitřní a vnější sportoviště
Proč jít studovat na gymnázium

Opět nejúspěšnější

Nejúspěšnější gymnázium Plzeňského kraje v soutěžích a olympiádách  ve školním roce 2014/2015, 2013/2014, 2012/2013.

V posledních 5 letech jsme byli 4x první a jednou druzí. Předstihli jsme i všechna plzeňská gymnázia.

Klatovy Šumava

Dějepis

„Praemonitus, praemunitus“ - středověké úsloví, které stručně a výstižně shrnuje princip lidského poznání. Volně přeloženo: „Předem informován, předem ozbrojen“. Poznání, tedy pochopení jevu, systému, je totiž základní lidskou sebeobranou ve světě, který člověka obklopuje. Znalost alespoň toho nejbližšího okolí je nesmírně obtížnou úlohou, která nikdy nekončí, které není možné nikdy zanechat a která nekonečně překračuje obzory jednotlivce. Systematické řetězení poznatků přes hranice jednotlivých generací a společenství je jednou z nejúčinnějších orientací ve světě. Zvláště tímto způsobem se totiž vytváří vzdělanost, kultura, civilizace.

Zprostředkovat mladému člověku na všeobecném a co možná nejširším základě paměť lidstva v její úplnosti - od prvních civilizačních snah člověka po současnost - je nelehkým úkolem gymnaziálního studia historie. Základní dějepisný kurz poskytuje studentům seriózní historiografický materiál, kultivuje jejich duchovně-mravní orientaci, motivuje k trvalému historickému vzdělávání. Prvotní odbornou specializaci v oboru přináší návštěva dějepisného společenskovědního semináře. V tříletém studijním cyklu se zájemce nejprve seznámí se základy badatelské práce, dále s pomocnými vědami historickými, s četnými prameny a literaturou, s posláním archivů i muzeí. Také je mu zprostředkováno dějepisné povědomí o regionálních dějinách Klatovska. V dalších ročnících se historický seminář obsahově zaměřuje na výklad duchovního vývoje lidstva, dějiny náboženství a církví, též na duchovní motivy české národní historie. Do samotného závěru jsou zařazeny výběrové kapitoly z moderních evropských i českých dějin.
Úspěšná práce v semináři samozřejmě předpokládá hlubší zájem žáků o studium historie, pravidelnou individuální práci s literaturou, mimoškolní badatelské úsilí. Každý z nich předkládá během studia různě obsáhlou studii s historickým zaměřením podle vlastního výběru. Ve škole jich archivujeme více než 200. Převažují témata regionální povahy.

Zpestřením a zároveň rozšířením výuky jsou dějepisné exkurze. Uskutečňujeme je každoročně v říjnu před státním svátkem Dne vzniku samostatného československého státu. Jsou zaměřeny na poznávání historicky zajímavých lokalit naší vlasti spjatých s českou a československou státností. S přípravou vždy ochotně pomáhají studenti dějepisného semináře 2. ročníku. Na výpravách naší vlastí se studenti seznámili s řadou národních kulturních památek - Pražský hrad, Vyšehrad, Levý Hradec, Sázavský klášter. Navštívili některé stálé umělecké expozice Národní galerie v Praze (např. ve Šternberském paláci, Lobkovickém paláci či na zámku Zbraslav). Do jednodenního programu zařazujeme také aktuální výstavy k významným historickým výročím - „Stavitelé katedrály“ (1999), „Deset století architektury“ (2001) aj. Pro žáky jsou přitažlivá i místa, kde žily a tvořily výrazné osobnosti české kultury - např. prohlídka víkendové vily Karla Čapka ve Strži u Dobříše nebo Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami. Cílem našich podzimních exkurzí jsou též místa posledního odpočinku dvou našich prezidentů - T. G. Masaryka v Lánech a dr. Edvarda Beneše v Sezimově Ústí.

Historické exkurze přispívají bezesporu ke kultivaci hodnotových postojů gymnazistů, jako jsou úcta ke kulturnímu dědictví národa, napomáhají k vytváření vědomí národní identity, připomínají odkaz předcházejících generací. Důležité pro mladého člověka je i vytváření si smyslu pro toleranci ve vztahu k odlišným kulturám a tradicím jiných národů. Studenti našeho gymnázia proto využívají možnosti zúčastnit se jarního poznávacího zájezdu pořádaného pro ně cestovní kanceláří vždy o Velikonocích. Dosud měli účastníci možnost obdivovat atraktivní evropské metropole - Řím, Paříž, Londýn, Brusel, Kodaň, Stockholm i architektonicky unikátní města - Florencii, Benátky, Remeš, Cáchy, Avignon, Marseille, Norimberk, Ženevu.

Díky zkušenostem se samostatnou heuristickou a tvůrčí analyticko-srovnávací prací dosahují naši žáci trvale předních umístění v oficiálně pořádaných soutěžích - krajských či celostátních v oboru historie. Může se zdát, že následující řádky jsou dlouhým výčtem  úspěchů našich mladých historiků. Za nimi si ale musíme představit nejen tvůrčí invenci, ale především trpělivou, časově náročnou práci, nekonečné hodiny strávené v badatelnách muzeí a archivů, systematické studium odborné literatury.
Ve školním roce 1991/92 úspěšně obstálo v krajském kole středoškolské odborné činnosti (SOČ) nové hodnocení osobnosti M. Jana Husa Veroniky Bartošové, dále zpracování dějin hradu Švihova Jany Svobodobé a Jany Pilbauerové a práce Hany Smolové, která se zabývala dějinami divadelnictví v Klatovech v 19. století.

V následujícím školním roce byly nejvýše oceněny  předložené práce Veroniky Bartošové o Janu Nepomuckém a Lukáše Valeše o životě v Klatovech za 1.světové války, jak se odrazil v dobovém regionálním tisku.

Velmi hodnotné texty ve školním roce 1993/94 předložili členové dějepisného semináře v rámci SOČ. Nejlépe byla hodnocena práce Lenky Dadkové „Sudetský problém 30. let v sušickém pohraničí“, která obsadila 2. místo v krajském kole.

V následujícím roce byly předloženy rovněž kvalitní práce, o čemž svědčilo jejich vysoké ocenění v krajském kole SOČ. První místo získala práce Víta Aschenbrennera „Prameny  k  třicetileté válce na Klatovsku“, 2. místo obsadila studie bratří Pavla a Petra Kourových „Úloha tzv. tří králů v druhém československém odboji“ a 5. místo práce Dominika Brůhy „Odsun Němců z Klatovska“. Následoval Tomáš Soušek, který se stal vítězem krajského kola a na celostátní úrovni obsadil 4. místo s prací o jihočeském leteckém pluku (1996).

Výborných výsledků dosáhli dva žáci roku 1997 v oblastním kole v oboru historie. Miroslava Kaderová s životopisnou studií o českém architektu a mecenáši Josefu Hlávkovi získala 2. místo a jako čtvrtý se umístil David Kolář, který zpracovával regionálně-historické téma „Obec Běšiny“.
O rok později zdařile obhájil Filip Böhm vlastní studii „Západočeský region ve stínu nástupu komunistického režimu“ a získal 3. místo.
Výrazného úspěchu dosáhl Jan Bouberle ve školním roce 1998/99, tehdy student septimy, se svou prací „Chudeničtí poddaní v letech 1771-1775“. Jako druhý postoupil z oblastního kola SOČ do celostátního, kde obsadil 4. místo.

Nejúspěšnější byla v letech 2000-2001 studentka Jaroslava Plosová. Zpracovávala náročné téma „Protektorátní četnictvo a politické přestupky v letech 1939-1941“. Systematicky se propracovala až do celostátního kola středoškolské odborné činnosti, kde zvítězila.

Naše škola se též může pochlubit dvěma historickými sborníky. S kolektivem studentů, jenž shromažďoval faktografické podklady, je zpracoval prof. Josef Šmíd. První z nich, „Dějinami klatovského gymnázia“, vznikl roku 1992. Zkrácená verze této práce byla otištěna v šesti pokračováních v Týdeníku Klatovska. Druhý obsáhlý sborník s názvem „Vývoj česko-německých vztahů v podmínkách života Klatovska v letech 1848-1946“ byl dokončen roku 2000.

Samostatností úsudku, postřehem a zvláště pak širokými dějepisnými znalostmi reprezentují naše gymnázium tříčlenná družstva v Historické soutěži pořádané již několik let Gymnáziem v Chebu. Velmi přesvědčivě si vedl tým vedený Petrem Kourou, když v silné konkurenci více než tří desítek středních škol z celé České republiky obsadil příčku nejvyšší v zahajovacím roce soutěže.

V posledních deseti letech se také zdárně rozvíjela spolupráce s Okresním muzeem v Klatovech. Společně s ním pořádal zdejší historický klub velmi hodnotná a podnětná přednášková a diskusní odpoledne s významnými osobnostmi české historiografie a politologie. O tato zajímavá setkání projevovala zájem i širší klatovská veřejnost, takže se stala i dobrou reprezentací školy. Pozvání přijali dr. Jaroslav Opat, ředitel Ústavu T. G. Masaryka (První odboj a vznik ČSR), JUDr. Antonín Sum, CSc., poslední tajemník Jana Masaryka (Průběh a význam 2. a 3. odboje), prof. dr. Jiří Hájek, bývalý ministr zahraničních věcí (Česko-slovenské vztahy), Dr. Alexandr Ort, politolog (Česko-německé vztahy), prof. dr. Otto Urban, vedoucí katedry českých dějin FF UK Praha (Historické otázky vývoje českého státu).

K posluchačům z řad studentů i veřejnosti promluvili dále Daniel Kroupa, prof. J. Křen, doc. Petr Pithart, doc. Jiří Buriánek, tehdejší světící biskup pražský dr. František Lobkowitz. Podařilo se zajistit další hodnotné přednášky. O našem druhém odboji zasvěceně hovořil vzácný host prof. Eduard Goldstücker a krátce nato besedoval s našimi studenty doc. dr. František Vrhel, děkan FF UK v Praze, o díle prof. Václava Černého. O česko-německých vztazích přednášel dr. Frank Boldt. Poté doc. dr. Viktor Viktora, CSc. z Pedagogické fakulty ZČU v Plzni vzpomínal prof. dr. Františka Buriánka u příležitosti 80. výročí jeho narození. Naši školu navštívil i bývalý přednosta katedry patologie LF UK v Plzni prof. dr. Jaroslav Kos, DrSc., aby studentům přiblížil osobnost architekta  a mecenáše Josefa Hlávky, jenž měl blízké vztahy k naší škole v minulosti. Ve školním roce 1997/98 přednášel dr. Miroslav Ransdorf „O myšlení 19. století v Čechách“ a skupina českých spisovatelů v čele s Janem Trefulkou besedovala o podstatě a charakteru moderní české literatury. O rok později jsme na škole přivítali dva poslance PS ČR pány Ekerta a Payna. Zatím poslední přednášku letos na podzim provedl doc. Vladimír Nálevka z FF UK v Praze na téma „První světová válka a československé legie“.
Všechny přednášky a zároveň vzácný kontakt s některými dnes již bohužel nežijícími výjimečnými osobnostmi se setkaly s upřímným zájmem klatovských gymnazistů a zanechaly v nich trvalé vzpomínky. Ukázaly jim zároveň složitost a mnohovrstevnatost dějepisného poznání.

Ano, cesta každého poznání je klikatá a není tomu jinak ani v historii. Nemáme však k dispozici lepší řešení než jít dál.

 

Po dobu několika měsíců studenti pravidelně navštěvovali ve svém volném čase Domov pokojného stáří a povídali si s jeho obyvateli a pečlivě zaznamenávali jejich zážitky.

Přehled dějepisných seminárních prací s regionální tematikou

 

Pan Libor Marek, velký nadšenec pro historii, přednášel o životě, době a panovnických zásluhách Jana Lucemburského.
Ohlédnutí našich studentek za tradiční exkurzí
V úterý 15. března 2016 jsme přivítali na Dějepisném semináři pana Luboše Dobrovského, novináře a překladatele. Za svoji celoživotní novinářskou práci obdržel prestižní Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2015.
Projekt Židovského muzea v Praze v partnerství s Institutem Terezínské iniciativy.
Naši školu úspěšně reprezentovali Alexandr Pukh a Ondřej Nováček.
Výsledky školního kola
Téma: Po stopách Lucemburků aneb Za císařskou korunou
Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ