Na začátku června proběhl již čtvrtý ročník zdařilé akce, jejímž smyslem je poznat vrstevníky z naší partnerské školy ve Viechtachu a při tom se navíc zocelit ve vodáckých dovednostech.
V pondělí po obědě jsme projekt zahájili teambuldingem přímo ve škole a navzdory ne příliš příznivému počasí strávili bezmála čtyři hodiny různými seznamovacími aktivitami a hrami. Úterý bylo zasvěceno pěší turistice a zdolání sušického Svatoboru, kterýžto počin se stal mnohým nemalou osobní výzvou. Povětrnostní podmínky naštěstí byly objednány dobře, takže nakonec všichni přestáli turistické útrapy bez následků a mohli program zakončit zaslouženým obědem a odpočinkem v Sušici.
Středeční dopoledne bylo již věnováno vodácké průpravě, kterou jsme tentokrát pojali velmi svědomitě a všechny česko-německé posádky pilně trénovaly na peřejkách nad posledním sušickým jezem. Někteří účastníci si poměrně záhy vyzkoušeli pobyt ve vodě i zachraňování převrácené lodi, ale morálku mužstva to nijak neohrozilo – ba naopak, každá převrátivší se posádka byla odměňována potleskem. Oddechové odpoledne v Hydčicích přineslo příjemné počasí a německým přátelům nabídlo možnost předvést své kulinářské umění, kterým pohostili celou výpravu. Táborový oheň pak byl bohužel ukončen velmi časně, protože bouřka a s ní spojená průtrž mračen byly celkem nekompromisní.
Navzdory častému mrholení se vydařila i čtvrteční etapa. K vidění byla řada zajímavých výkonů na jezech a odpoledne v katovickém kempu pak při volejbale. Na druhý pokus se táborový oheň zdařil na výbornou a někteří se od něj rozcházeli až hluboko po půlnoci.
Stěžejním bodem posledního dne je vždy trénování na strakonické peřeji a ani tentokrát tomu nebylo jinak. S potěšením můžeme říci, že do nácviku vodáckého umu se zapojila většina účastníků a leckteří se pokoušeli pokořit vlny znovu a znovu, i když mnohdy končily jejich pokusy převrácením a namáhavým vyléváním lodi.
Čtvrtý ročník hodnotíme jako úspěšný a už směle hledíme k půlkulatému jubileu této akce!
Za organizační tým
Dan Kadlec