Gymnázium Jaroslava Vrchlického Klatovy : HISTORIE ŠKOLY

Klatovské gymnázium nesporně patří mezi nejstarší střední školy v Čechách. Jeho počátky spadají až do 30. let 17.století. Tehdy totiž jezuité po svém nenadálém příchodu do Klatov okamžitě začali připravovat otevření vlastní koleje, v jejímž rámci mělo napříště církevní jezuitské gymnázium vyučovat. Stalo se tak 13. dubna 1636 po předběžném uzpůsobení hořejšího Korálkovského domu na školu a seminář. Počátky školní práce byly velmi skromné, brzy se však dostavily úspěchy, neboť jezuité se o vzdělávání mládeže starali velmi energicky. Přáli i výuce českého jazyka. Ostatně dva naši největší obrozenci - J.Dobrovský a V.M.Kramerius - prošli tenkrát klatovskými jezuitskými školními lavicemi. V pozdní době tereziánské, konkrétně v roce 1778, je ovšem Gymnázium v Klatovech zvláštním nařízením zrušeno a přeloženo do Písku.

Hlavní škola, která ho měla nahradit, svou vzdělávací úrovní naprosto neobstála, a proto představitelé města již záhy usilovali o znovuotevření zaniklého gymnázia. Po obtížných průtazích se jim to podařilo 4.listopadu 1812. Od té chvíle se odvíjejí novodobé dějiny naší školy, jež do současných časů trvají už takřka 190 let. Za tu dobu ve škole získalo potřebné vzdělání vskutku mnoho mladých lidí, mezi nimi i mnohé příští slavné osobnosti celonárodního významu: znamenití lékaři Karel Pawlík, Josef Thomayer, Václav Drozda, vynálezce František Křižík, přírodovědci Čeněk Kotál, Julius Komárek a Jan Roubal, ale i šéf činohry Národního divadla Josef Kvapil, věhlasný právník Antonín Randa a četní jiní.

Budova gymnázia v roce 1935 (nyní sídlo Obchodní akademie)

Do počátku 20.století a hlavně mezi dvěma světovými válkami se klatovské gymnázium propracovalo v přední vzdělávací i kulturní stánek v zemi. Vytvořilo si vynikající studijní pověst u žáků i jejich rodičů, na vysoké úrovni rozvíjelo jejich poznání ve všech oborech a také je vychovávalo k upřímnému vlastenectví, jež se plně osvědčilo v době ohrožení naší vlasti na konci 30. let i v krušných dobách nacistické okupace. Bylo tudíž zákonité, že protifašistický zápas našich lidí přinesl oběti též v řadách bývalých žáků a mladý profesor školy Jan Halíř byl dokonce v době heydrichiády zastřelen bez soudu ve Spáleném lese u Klatov.

V poválečném období dochází pak v pedagogické činnosti školy ještě k většímu prohloubení studijního úsilí žáků i didaktické péče učitelů, a tak absolventi klatovského gymnázia jsou v masovém měřítku přijímáni ke studiu vysokých škol nejrůznějšího zaměření, nejednou i v zahraničí. Úspěšnost se trvale pohybovala kolem 80%.

Za svůj největší kulturní vklad však naše škola považuje vytvoření slavné tradice literární, jejíž přínos daleko přesáhl nejen konkrétní osvětovou působnost školy, ale i Klatov samotných. Mnozí čeští básníci, spisovatelé i literární kritici - J.F. Činoveský, Rudolf Majer, Karel Klostermann, Jan Šnobr, František Buriánek - první literární vědomosti získávali právě na Gymnáziu v Klatovech. Snad největší český básník 19.století Jaroslav Vrchlický se klatovskou atmosférou i školními prožitky nechal přímo inspirovat k napsání svých počátečních uměleckých děl. Jeho slavné jméno nese škola ve svém názvu od 17. února 1933.

Posláním klatovského gymnázia bylo od počátku jeho existence zprostředkovávat vzdělání mladým lidem z Pošumaví, přinášet jim světlo vědění. Je opravdu jeho velikou zásluhou, že již po několik staletí odcházejí z Klatovska do světa dorůstající generace všeobecně i odborně vzdělané a pro život patřičně připravené.

Škoda jen, že ne vždy je dlouhodobý inspirující vliv klatovské Alma mater spravedlivě a objektivně doceňován ......

Zpracoval: Josef Šmíd