Výtvarná výchova je obor, který stejně jako výchova hudební patří mezi vyučovací předměty na gymnáziu sice tradičně, ale v závislosti na proměnách společenských priorit občas z rozvrhu gymnazistů úplně zmizel. Dávno to není pouhá výuka kreslení jako kdysi na reálných gymnáziích; ovšem nejen rodiče žáků, často i žáci sami hodnotí své výtvarné schopnosti právě jen podle toho, jak věrně dokážou zobrazit předlohu.
Samozřejmě že bez nácviku základních kreslířských dovedností se ani dnes výuka výtvarné výchovy neobejde, ty však nejsou samy cílem. Výtvarná výchova jako jedna z výchov nemá charakter pouze vzdělávací. Vzhledem k hodinové dotaci (2 nebo jen 1 hodina týdně na nižším gymnáziu, 2 hodiny v 1. a 2. ročníku gymnázia vyššího) ji nelze chápat jako dostatečnou průpravu k studiu výtvarných oborů na vysokých školách. Spolu s ostatními „výchovami“ (hudební, tělesnou, literární) má však v dnešní pragmatické době své velmi důležité místo při kultivaci osobnosti studentů. Nejenže může rozvíjet jejich citlivost pro výtvory přírodní i lidské, výtvarnou představivost a paměť, ale jelikož teoretické poznatky musí studenti používat v praxi, odhalují v tvůrčích činnostech vlastní jedinečnost a zároveň se učí chápat a respektovat odlišná řešení ostatních. Zanedbatelné jistě není ani osvojení „řemeslných“ dovedností a s tím spojených žádoucích volních vlastností, které tahle „paneláková, televizně počítačová“ generace bohužel většinou postrádá.
Učebna úplně prohlédla díky novému světlému nábytku. Vybavení je ale především praktické. Každý žák má svůj pracovní stůl s polohovací deskou, vhodný hlavně pro kreslení a malování. Ve třídě jsou také prostory, kde je možné vystavit trojrozměrné objekty. Nejčastěji je to keramika, protože práce s keramickou hlínou patří k nejoblíbenějším výtvarným činnostem, zvlášť mezi žáky nižšího gymnázia. Velkou výhodou je i vlastní keramická pec. Méně využívaný, nicméně k dispozici, je i hrnčířský kruh. Učebna dále také disponuje grafickým lisem a moderním data projektorem.
Studenti mají každoročně možnost ověřit si své schopnosti v nejrůznějších výtvarných soutěžích, počínaje těmi, které pořádají místní organizace (hasiči, zahrádkáři, myslivci), a konče celostátními, často s mezinárodní účastí (Evropa ve škole), kde úspěchem je už to, že se dostanou do užšího výběru.
Jak už bylo řečeno, cílem výtvarné výchovy na gymnáziu není příprava k vysokoškolskému studiu v tomto oboru, přesto školou prošla řada talentovaných studentů, kteří úspěšně pokračovali nebo pokračují obvykle na pedagogických fakultách, ale třeba také ve studiu architektury nebo jiných speciálních oborech - předpokladem ovšem je jejich individuální práce, nejčastěji ve výtvarném oboru základní umělecké školy s rozšířeným programem. Obvykle však výtvarná práce bývá, a snad i zůstane, trvalou zálibou studentů ve volném čase.