Ve čtvrtek 9. února si připomeneme 270. výročí narození Václava Matěje Krameria, klatovského rodáka a absolventa klatovského jezuitského gymnázia.
Matěj Václav Kramerius (1753-1808) byl předním organizátorem českého vlasteneckého života od 3. čtvrtiny 18. století až do své smrti.
Narodil se v Klatovech do krejčovské rodiny - jeho otec následně provozoval hostinec a jako dobrý katolík se staral o jezuitský kostel jako kostelník. V rodném městě prožíval Matěj Kramerius dětství a jinošství - vychodil měšťanskou školu a absolvoval jezuitské gymnázium.
Pak odešel do Prahy. Tam se spřátelil s Josefem Dobrovským, rovněž absolventem klatovského gymnázia, jenž ho nadchl pro osvícenské a národně-emancipační snahy (přijal na místo původního druhého jména Valentin vlastenečtější jméno Václav). Kramerius získal práci v prvních českých novinách - nejdříve jako tiskař, pak jako korektor a konečně jako redaktor.
S majitelem periodika se však roku 1789 rozkmotřil a osamostatnil se. Nové periodikum vycházelo pod názvem Krameriusovy c. k. pražské poštovské noviny. Rok nato založil Českou expedici, podnik, který fungoval jako nakladatelství, knihkupectví a antikvariát zároveň. V České expedici vycházely edice staročeských památek (např. Trojánská kronika, jež se dlouho považovala za vůbec nejstarší českou tištěnou knihu), osvědčené i moderní literární žánry, jakými byly kramářské písně, kalendáře, pohádky, cestopisy, prózy dobrodružné, rytířské, loupežnické nebo strašidelné. Kramerius vydával česky psanou literaturu, v níž prostřednictvím předmluv a komentářů zdůrazňoval její osvícensky populárně-naučnou a výchovnou funkci, jež by osvítila čtenářstvo i těch nejzapadlejších českých vísek.
V Krameriově činnosti pokračoval i jeho syn Václav Rodomil, ale tak úspěšný jako jeho otec nebyl.